Obecné doporučení pro podporu cyklistiky v kraji
Hlavní město Praha
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Karlovarský kraj
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Kraj Vysočina
Zlínský kraj
Každému kraji, který chce podporovat cyklistickou dopravu a cykloturistiku, jsou doporučovány tři klíčové priority, které by měl obsahovat strategciký dokument:
Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zvýšení bezpečnosti cyklistů na pozemních komunikacích a zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. V rámci navrhovaných cílů a opatření je dán důraz na finanční podporu projektové přípravy a následné výstavby cyklistických stezek, na realizaci opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji a podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS.
Opatření týkající se rekreační cyklistiky je rozděleno na marketing a to propagace na národní a krajské úrovni, tvorba cyklobalíčků a v neposlední řadě zkvalitnění nabídky dálkových tras. Další část týkající se rekreační cyklistiky je související cyklistická infrastruktura a s ní spojené značení cyklistických tras, náročná terénní cyklistika. Posledním opatřením je rekreační cyklistika a služby, které se obrací na kolo a ostatní dopravu a rozvoj a propagace projektu Cyklisté vítáni.
Jedná se o podporu zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje, aktualizaci databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje a aktualizaci sítě cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. Dále daná priorita zahrnuje konference, semináře, školení a propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky.
Na priority, cíle a opatření musí navazovat „Akční plán“, který navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Akční plán by měl být vypracován pro období 2011 – 2015 a měl by navrhovat konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Ty budou realizovány prostřednictvím odborů kraje, ve spolupráci s Pracovní skupinou pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy. Opatření mohou být realizovány jen za předpokladu finanční podpory z krajských finančních zdrojů.
Toto doporučení akceptovaly následující kraje:
Kraje se strategickým dokumentem, ale s jiným důrazem:
Kraje bez cyklistického strategického dokumentu:
Řešení infrastruktury pro cyklisty vychází ze systému celoměstských cyklotras z roku 2006, který je základem pro funkční a přehlednou síť kvalitních cyklotras pro dopravní i rekreační cyklistiku. Systém pražských cyklotras označených rozlišovacím znakem A a číslem (např. A2, A23) je tvořen třemi kategoriemi cyklotras. Síť páteřních cyklotras sledujících především vodní toky (Vltavu, Berounky a pražské potoky) je zahuštěna cyklotrasami hlavními, které jsou doplněny cyklotrasami místními a dalšími lokálními úpravami provozu pro cyklisty. Konkrétní opatření pro cyklisty vycházejí především z prostorových a dopravních podmínek - vedle stezek pro (chodce) a cyklisty jsou významnými prvky vyhrazené jízdní pruhy (pro jízdní kola i smíšené spolu s autobusy a taxi), cykloobousměrky, prostory pro cyklisty (V19) či bezmotorové zóny. Od roku 2008 jsou instalovány městské stojany typu "obrácené U", v roce 2009 bylo zahájeno automatické sčítání intenzit na významných cyklistických profilech. Dále jsou postupně rozšiřovány podmínky pro intermodalitu veřejné a cyklistické dopravy rozšiřováním možnosti přepravy jízdních kol v Pražské integrované dopravě a zřizováním B+R.
Aktuální informace jsou veřejnosti i odborníkům poskytovány prostřednictvím webu Praha cyklistická (http://cyklo.praha-mesto.cz) a dynamické cyklomapy.
V současné době je na území hl. m. Prahy cca 140 km cyklistických průjezdů v režimu cyklostezky (všech typů), pěší zóny (s vjezdem cyklistů), bezmotorové zóny nebo vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty, část z těchto průjezdů je součástí cca 330 km vyznačených cyklotras (nového a dočasně i starého sytému). Další rozvoj je předpokládán minimálně o 25 % ročně v obou kategoriích a je očekávána rozsáhlá aplikace koridorů pro cyklisty ve vozovce, které jsou vyznačeny vodorovným dopravním značením (V15 - Nápis na vozovce).
Jihočeský kraj a Nadace Jihočeské cyklostezky, která byla založena v roce 2003 s cílem koordinace rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, připravují řadu projektů, jejichž cílem je rozvíjet a zkvalitňovat podmínky pro cyklistickou dopravu v regionu.
Rozvoj cyklistiky vychází z Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, která byla zpracována v roce 2006. Koncepce je materiál, který definuje základní priority, cíle a opatření, na základě kterých má probíhat optimalizace a další rozvoj sítě cykloturistických tras na území Jihočeského kraje. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji je členěna do 4 základních částí:
Odkaz ke stažení: http://www.kraj-jihocesky.cz
Nicméně na daný koncepční materiál nenavázalo žádné finanční opatření (dotační titul) a ani nikdo na kraji se nestal oficiálním cyklokoordintátorem. Hlavním koordinátorem cyklisticky v kraji je tak Nadace Jihočeské cyklostezky. Jihočeský kraj na její žádosti pak podpoří určité záměry. Spíše se jedná o symbolické opatření, nebo opatření “ad hoc”, než systémová a dlouhodobá opatření ve prospěch cyklistiky.
Nadace Jihočeské cyklostezky pak řadí mezi své priority vybudování páteřních cyklostezek Vltavská a Otavská cyklostezka. Z dalších větších záměrů je možné zmínit projekty vybudování cyklostezek podél řek Malše (50 mil. Kč) nebo Lužnice, či záměr vybudování tzv. „příhraniční cyklostezky“ v oblasti Lipenské přehrady, podél hranic s Německem a Rakouskem.
Kraj má zpracován „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“ (září 2007). Cílem materiálu je definování toho, co je na území Jihomoravského kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cykloturistiky ještě udělat. Definuje systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následnou správu. V návaznosti na tento materiál v listopadu 2007 uvolnil Jihomoravský kraj více jak 1,0 mil. Kč na „Vyhledávající studie mezinárodních cyklistických koridorů Jihomoravského kraje“.
Díky výrazné angažovanosti Jihomoravského kraje se daří z operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod realizovat většinu plánovaných akcí. Naplňování jednotlivých, priorit, cílů a opatření programu bylo zaměřeno na tyto okruhy:
Základním předpokladem rozvoje cyklodopravy na území Karlovarského kraje je naplňování usnesení Zastupitelstva Karlovarského kraje, které v roce 2004 usnesením č. ZK 44/04/04 schválilo Strategii rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy a v roce 2005 Pravidla pro hodnocení a poskytování příspěvků z rozpočtu Karlovarského kraje – odboru regionálního rozvoje v rámci dotačního titulu „Podpora rozvoje cyklistické infrastruktury v Karlovarském kraji“. Naplňováním přijatých usnesení s využitím poskytovaných podpor došlo rozvoji cyklodopravy téměř v celém regionu. Veškeré informace jsou uvedeny na http://www.kr-karlovarsky.cz/
Tento dokument je nyní aktualizován pod názvem – „Aktualizace Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji.” Schválení se očekává v průběhu roku 2010. Smyslem a zaměřením nové koncepce je zhodnotit stav realizace plnění cyklistické koncepce z roku 2004 a navrhnout nová krátkodobá a dlouhodobá řešení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Karlovarského kraje, která by reflektovala nové poznatky z této oblasti.
Hlavním projektem Karlovarského kraje, který je připravován k podání žádosti do Strukturálních fondů EU v letech 2007 – 2013, je projekt „Cyklostezky Ohře“. Jde o projekt, jehož přípravu a realizaci schválila Rady karlovarského kraje v roce 2006 a kdy Karlovarský kraj bude i investorem. Do přípravy jsou kromě odborů Karlovarského kraje, příspěvkových organizací kraje a velkých měst (Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Loket, Ostrov, ) zapojeny i další organizace Povodí Ohře, Lesy České republiky. Délka Cyklostezky Ohře je na území Karlovarského kraje cca 110 km a její realizace by měla být dokončena do roku 2013.
Finanční podpora kraje směřuje i na zajištění jednotného a úplného značení cyklotras, na jejich správu a údržbu, na propagaci cyklistických produktů, internetových stránek, na přepravu kol cyklobusy, na vypracování studií, rozvojových dokumentů a projektové přípravy pro cyklistické projekty i na budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky.
Aktuality sledujte zde: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/
Kraj má zpracovanou Aktualizovanou koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2009), řešící na území páteřní síť cykloltras, a to evropského, nadregionálního i regionálního významu s návazností na sousední území krajů a příhraniční oblasti s Polskou republikou. Koncepce je ke stažení na http://www.kr-kralovehradecky.cz/.
V rámci aktualizace byl brán zřetel zejména na oblasti: bezpečnost dopravy cyklistů, infrastruktura pro cyklisty a doplnění stávající páteřní sítě. Vzhledem k rozsahu a náročnosti této koncepce je její realizace možná pouze v postupných dílčích krocích, spolupráci a koordinaci se všemi zainteresovanými subjekty působícími nejenom na území kraje, ale rovněž hledání společných zájmů vně kraje, včetně možných zdrojů financování.
Daný materiál provedl analýzu stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009 -2015. Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti: Bezpečnost dopravy cyklistů; Infrastruktura pro cyklisty; Doplnění stávající páteřní sítě. Součástí obsahu aktualizace Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje je také její doplnění o „Akční plán“ navržený na období let 2009 – 2015.
Něco z historie: V průběhu roku 2003 a 2004 byly zadány ke zpracování takzvané „Projekty“, které měly za cíl především upřesnit navržené koridory cyklotras do jejich reálného vedení v daném území, včetně projednání se všemi zainteresovanými subjekty. Začátkem roku 2005 byl následně zadán „Projekt“ upřesnění cyklotras v části okresu Rychnov nad Kněžnou, dotýkající se návrhu cyklokotras Týniště nad Orlicí - Solnice - Skuhrov nad Bělou - Deštné v Orlických horách a Kostelec nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou - Velký Uhřínov - Deštné v Orlických horách. Současně k podpoře realizační části byl zastupitelstvem kraje schválen program podpory dotačním programem, který je vyhlašován každoročně od roku 2004. Řeší nejenom podporu zpracování příslušných stupňů PD, ale rovněž možnost vlastní realizace cyklostezek, cyklotras, značení a infrastruktury. S podporou kraje tak byly například následně realizovány PD, které vyústily v konkrétní realizaci cyklostezky na části úseku Vrchlabí – Lánov podíl komunikace I. třídy I/14 na Jizersko-krkonošské magistrále nebo cyklostezky řešící bezpečnou dopravu cyklistů v úseku Kostelec n.Orlicí – Doudleby a další. Významnou podporou v oblasti cyklodopravy je rovněž dotační titul kraje směřující k podpoře turistických autobusů umožňujících přepravu jízdních kol.
Celková podpora cyklistické v dotačním titulu v letech 2004 – 2009 činila 29,3 mil. Kč. Daný dotační program na cyklistickou dopravu podporoval zpracování dokumentace k územnímu řízení i přímou výstavbu cyklostezek.
Během 5 let vznikla postupnými kroky OKPPCR analýza cyklistické sítě v LK. V této síti jsou slabá a silná místa. Pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu byl v roce 2003 zpracován metodický materiál pro zřizovatele a správce cyklotras „Zásady organizace sítě cyklotras v LK“, tento dokument byl rozeslán na obce a je k dispozici na webu http://www.kraj-lbc.cz/ .
V roce 2007 byl dopracován dokument „Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji – Technické a ekonomické zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy včetně stanovení priorit etapizace řešení“. Cílem koncepce bylo stanovit priority etapizace řešení problémů a záměrů rozvoje cyklistické sítě i s ohledem na bezpečnost vedení tras a plnění dopravní funkce cyklotras a také aktualizace a stabilizace kategorizace cyklotras v Libereckém kraji. Zpracování díla vycházelo z Registru cyklotras LK, z dalších terénních šetření, spolupráce s cyklopartnery a došlo i na projednání návrhu koncepce se širokou cyklistickou veřejností a zainteresovanými institucemi. Připomínky byly posouzeny a zapracovány. Koncepci najdete na adrese http://www.kraj-lbc.cz
Koncem roku 2007 byla oficiálně vytvořena Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK - pro přípravu a realizaci rozvoje cyklodopravy na území LK ato za účasti odborů OKPPCR, OD, ORREP, ORVZŽP. (Nutno podotknout, že toto již bylo definováno v Zásadách v roce 2003).
Konkrétní dopady nové Koncepce – rok 2009:
Na odboru dopravy LK od roku 2009 pracuje oficiální cyklokoordinátor pro rozvoj cyklistické dopravy v Libereckém kraji.
Byl vytvořen dotační titul na podporu záměrů obcí spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK. Prioritním cílem celého programu je zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
Pro rok 2009 byly poskytnuty účelové dotace z Grantového fondu Libereckého kraje v rámci výzvy programu č.26 – Podpora rozvoje cyklodopravy Libereckého kraje ve výši 5 mil. Kč. Liberecký kraj také podpořil zpracování studie cyklostezky od pramene Nisy až do Liberce. Část zpracuje krajská správa silnic, část město Liberec. Třetí úsek už má hotový Hrádek nad Nisou. Dalším projektem, který by měl v budoucnu zlepšit cyklodopravu v kraji, je Zelená cyklomagistrála Ploučnice. Po dostavbě bude možné se z Děčína na kole dostat až k prameni řeky v Osečné pod Ještědem. Jednotlivé obce mají už vypracované projekty. Cyklostezku mají financovat za účasti evropských dotací samotné obce. Celková délka je 85 kilometrů, náklady se odhadují na 100 milionů korun. V roce 2015 má být dokončen velký projekt cyklostezky Greenways Jizera. Začátek bude u pramene Jizery a povede až k jejímu soutoku s Labem. Má měřit 190 kilometrů. Cyklostezka je na území kraje rozdělena do čtyřech úseků – Turnovsko, Železnobrodsko, Semilsko a Krkonoše. Po dobudování cyklostezky Varhany se lidé dostanou na kolech z České Lípy až do Kamenického Šenova. Hotové jsou zatím dvě etapy, dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Varhany usiluje o získání dotací na stavbu třetí etapy Celá cyklostezka bude měřit sedmnáct kilometrů.
Kraj má zpracovanou Koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Moravskoslezském kraji, která byla schválena zastupitelstvem kraje 26. dubna 2007, kterou je možno si stáhnout na následující webové adrese: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/dop.html
Vypracovaná koncepce definuje páteřní síť cyklotras na území kraje, definici krajského zájmu a návodem pro jeho naplnění. Na podkladě schválené koncepce byla do prováděcích dokumentů regionálního operačního programu navržena jednotlivá opatření na podporu cyklistické infrastruktury – cyklostezek páteřního významu a integrace cyklistické dopravy v systémech individuální i veřejné dopravy. Mezi významné projekty v kraji patří cyklostezka Krnov – Opava – Velké Hoštice (délka 33,0 km; náklady 64,0 mil. Kč – viz. projektový list č.26, kapitola 2) nebo koridory Greenways;Ostravou a podél řeky Odry (délka 35,0 km; náklady 102,0 mil. Kč – viz. projektový list č.27, kapitola 2). Byly zahájeny průzkumné práce na dalších páteřních cyklostezkách v kraji; tzv. Beskydské cyklostezce (Ostrava – Frýdlant – Bílá/Čeladná) a cyklostezce Odra – Morava – Dunaj. V roce 2007 pak uvolnil kraj na cyklostezky tyto částky: na Koncepci cyklistické dopravy v MSK 168 742,- Kč, na vybudování cyklostezky poskytnul Nové Vsi nad Ondřejnicí 450 000,- Kč dotaci v rámci dotačního programu vyhlašovaného odborem dopravy. Kraj roivněž finančně podpořilprojektovou přípravu cyklistických stezek (Střecha Evropy, Poodří). Kraj poskytl rovněž dotaci KČT oblast Moravskoslezská na údržbu, značení, revizi a obnovu značení pěšího, lyžařského a cykl. značení celkem 700 tis. Kč, z čehož je více než polovina určena na revizi a obnovu značení cyklotras.
Konkrétní finanční výdaje mohou být specifikovány takto:
Olomoucký kraj schválil v roce 2003 „Koncepci rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje“. Jedná se o strategický materiál, na jehož základě se rozhodlo Zastupitelstvo Olomouckého kraje pravidelně finančně podporovat výstavbu cyklostezek a tím se tento materiál stal základním stavebním kamenem podpory cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje.
Do výstavby cyklostezek pak kraj v letech 2004 - 2009 investoval více jak 55 mil. Kč. A to ještě v roce 2008 úmyslně vynechal dotační titul, aby motivoval obce s podáním projektů do NUTS II Střední Morava.
Tímto počinem tak zaujímá pomyslné první místo ve vztahu k financování cyklostezek ze strany krajů. V návaznosti na finanční příspěvky na výstavbu cyklostezek pak podpořil propagační akce kraje na podporu cyklistické dopravy pod názvem „Kolmo za poznáním Olomouckého kraje“.
Od roku 2010 má kraj nový koncepční dokument „Územní studie rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje“, kde je brán zřetel zejména na oblasti: bezpečnost dopravy cyklistů, infrastruktura pro cyklisty a doplnění stávající páteřní sítě.
V roce 2004 si kraj nechal zpracovat základní dokument pro rozvoj cyklodopravy – Generel cyklodopravy Pardubického kraje. Byl zjištěn a zaevidován stav cyklotras a cyklostezek, byla provedena hierarchizace cyklotras a zjištěno propojení Pardubického kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně i začlenění systému krajských cyklotras do sítě mezinárodních středoevropských cyklotras. V dokumentu jsou popsány jak trasy a stezky, které byly již v provozu, tak ty, které byly ve fázi návrhu či přípravy nebo jen ve fázi doporučení k výstavbě. Dne 21. 9. 2006 zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo aktualizaci strategického dokumentu Program rozvoje Pardubického kraje. Oblast cyklodopravy a cykloturistiky je v dokumentu podchycena ve dvou problémových okruzích: v okruhu Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území a v okruhu Cestovní ruch. V prvním okruhu je řešena cyklodoprava v rámci výstavby dopravní infrastruktury, kdy je uveden požadavek, aby se výstavba infrastruktury pro cyklodopravu stala součástí výstavby, rekonstrukce, modernizace dopravních staveb. V tomto okruhu je uvedeno také další opatření, jehož cílem je budování sítě cyklostezek jako samostatných komunikací oddělených od autoprovozu.
Nicméně na daný koncepční materiál nenavázalo žádné finační opatření (dotační titul) a ani nikdo na kraji se nestal oficiálním cyklokokoordintátorem. Pardubický kraj pak jen podporuje projekty, které dostaly dotaci z EU (např. Víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky dostaly dotaci ve výši 7,7 mil.Kč). Spíše se ale jedná o opatření “ad hoc”, než systémová a dlouhodobá opatření ve prospěch cyklistiky.
Realizace plánů výstavby cyklostezek je tak pouze v režii obcí a měst. Většina cyklostezek, které jsou zahrnuty v databázi z roku 2007 nejsou doposud realizovány. Výjimku tvoří jen úseky, který jsou finacovány ze Struktrurálních ofndů EU. Na ty, kterénezbyly finanční prostředky budou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Na http://www.pardubickykraj.cz jsou znázorněny možnosti zobrazování cyklotras a stezek a informací o nich.
Kraj měl již několik pokusů o zpracování koncepce rozvoje cykloturistiky v kraji. Ten je sice zpracován, ale nemá vazbu na konkrétní finanční pomoc. Spíše je podpora vedena v rovině tvorby propagačních materiálů, webu a GIS. Kraj má zmapován současný stav (k počátku roku 2008) cyklistických tras v kraji, s jejich současným vedením a návrhy na optimalizaci vedení některých pro cyklisty nebezpečných úseků.
Dosud chybí komplexní systémová podpora větších produktů, které zasahují více mikroregionů, stejně jako samostatná podpora cyklistické infrastruktury. Plzeňským krajem prochází dvě dálkové cyklotrasy: Panevropská (Praha - Plzeň - Paříž) a Praha - Plzeň - Regensburg (CT3) zčásti vedené již po cyklostezkách. Systémová podpora těchto tras krajem však není (mimo marketingové podpory). V PK jezdí několik linek cyklobusů – jde ovšem o místní aktivity, nikoli aktivity kraje. Příležitostně jezdí speciální cyklovlaky vypravované o.s. Plzeňská dráha. V kraji zatím neexistuje specializovaná organizace prosazující cyklistiku.
kontakt: Pavel Klimeš; odbor regionálního rozvoje, e-mail: klimes@kr-s.cz
Středočeský kraj má od roku 2008 schválenu aktualizovanou verzi Generelu cyklotras a cyklostezek na svém území, který stanoví priority při podpoře cyklistické dopravy a cykloturistiky. Nejvyšší prioritu mají dopravně obslužné cyklostezky a páteřní cyklotrasy, které se dále dělí na hlavní a ostatní.
Hlavní páteřní cyklotrasy - Labská, Vltavská, Greenways Praha - Wien a Praha - Plzeň – Regensburg. Tyto trasy jsou součástí mezinárodních koridorů EuroVelo.
Ostatní páteřní cyklotrasy - Pražské kolo, Sázavská, Pražská, Jizerská, Praha – Berlin, Kladenská, GW Berounka Střela, Vltavská jižní, Velké středočeské kolo. Tyto trasy doplňují hlavní páteřní trasy do uceleného systému, vytvářejí kostru pro ostatní trasy.
Jedná se dlouhodobou vizi v oblasti rozvoje cykloturistiky, s cílem zajistit pro nejširší cyklistickou veřejnost bezpečné propojení turisticky atraktivních oblastí Středočeského kraje s Prahou a s dalšími, hustě osídlenými oblastmi. Finanční pomoc ze strany kraje je směřována na projekty, jejichž realizací bude dosaženo cílového stavu hlavních a ostatních páteřních tras.
Jednou z forem podpory je projektování cyklostezek v delších úsecích páteřních tras mezi městy vedoucích po území menších obcí. Kraj je zadavatel zakázky a celou ji financuje. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. V roce 2010 Středočeský kraj projektuje stavby cyklostezek v následujících úsecích hlavních a ostatních páteřních tras:
Další formu podpory představují dotace na pořízení projektové dokumentace cyklostezek, in-line stezek a stezek pro terénní cyklistiku pro města, obce a mikroregiony. Výše krajského spolufinancování může dosahovat až 80%. Středočeský kraj si plně uvědomuje finanční náročnost, která stojí před jednotlivými obcemi a regiony v oblasti projektů cyklostezek. Právě proto se je kraj snaží finančně podporovat v prvních fázích, jakými jsou výše uvedené nezbytné projektové dokumentace. Jejich pořízení je podmínkou pro čerpání peněz ze Strukturálních fondů EU. V letech 2005 – 2009 činila tato podpora 17,9 mil. Kč.
Aktualizovaný generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje je zveřejněn na: www.kr-stredocesky.cz
Kraj má zpracovanou Marketingovou studii cykloturistiky v Ústeckém kraji. Důvodem pro její zpracování bylo zkoordinovat rozvoj cyklistické dopravy v Ústeckém kraji při zohlednění národních i regionálních koncepcí, s napojením na již existující sítě a trasy, s dodržením shodného značení i kvality a vytvořit tak předpoklady pro realizaci dalších cyklostezek a cyklotras na území Ústeckého kraje. Kraj má při realizace marketingové studie nezastupitelnou roli. Jeho úkolem bylo zejména zjistit fyzicky aktuální stav tras, stanovit koncepčně základní (páteřní) síť, vytvořit celkovou síť tras, navrhnout harmonogram a odhadnout rozpočet pro dokončení celkové sítě a zapojit partnery v regionu.
Cílem bylo podpořit další rozvoj turistického ruchu v oblasti s významným turistickým potenciálem a rovněž posílit využití sítě cyklostezek jako dopravního potenciálu – dojížďka do zaměstnání, do školy apod. Středem pozornosti je realizace Labské stezky, cyklostezka Ohře, Ploučnice a krušnohorská magistrála. Kraj uvolnil 15,1 mil. Kč na projektovou přípravu těchto cyklostezek. V roce 2009 byl schválen první projekt do ROP NUTS II Severozápad „Labská stezka č. 2 – I. etapa“ – propojení Ústí n/L - Velké Březno - Malé Březno - Přerov u Těchlovic a propojení Litoměřice – Třeboutice, cca 7 km nové stezky. Probíhá příprava II. a III. etapy s cílem dokončit Labskou stezku na území kraje do roku 2014. Krušnohorská připravována pro Cíl 3 ČR - Sasko.
V kraji Vysočina došlo ve druhé polovině roku 2006 k rozdělení kompetencí a odpovědností za cyklistickou dopravu mezi odbor regionálního rozvoje a odbor dopravy. Odbor dopravy řeší cyklistiku z hlediska dopravy – zklidňování dopravy ve městech, výstavbu nových komunikací určených pro cyklisty (cyklostezky), pomoc při žádání podpory z fondu SFDI atp.
Podpora cykloturistiky je realizována příspěvkovou organizace kraje Vysočina Tourism, která má na starosti cyklistiku z hlediska cestovního ruchu – cyklostrasy, doplňování cyklistických tras o mobiliář. Je zapojeno do projektu „Cyklisté vítáni“, připravilo nabídku tipů na výlety pro cykloturisty atp.
Kraj Vysočina poskytl finanční prostředky na podporu a rozvoj cykloturistiky a cyklistické dopravy v minulých letech prostřednictvím grantových programů Fondu Vysočiny a prostřednictvím Zásad zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina. Kraj nemá speciální program na podporu cyklistiky. Vazba na nutnost vybudování cyklostezek plyne z Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina
Dokument vymezující základní problémové oblasti, které by mohl kraj Vysočina ovlivnit, vytyčující možná východiska a stanovující krátkodobé a dlouhodobé cíle, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti v provozu na pozemních komunikacích kraje Vysočina. Obsahem dokumentu jsou statistické údaje o dopravní nehodovosti v kraji Vysočina, problémové oblasti a možná východiska, plnění opatření v rámci Národní strategie BESIP a nehodové úseky v kraji Vysočina. Nicméně daný dokument neobsahuje jasně definovány úseky, které by se měly vybudovat z hlediska cyklodopravy a bezpečnosti.
Více na http://www.kr-vysocina.cz/
Rozvoj cyklistické dopravy ve Zlínském kraji je založen na schváleném Generelu dopravy Zlínského kraje a z něj vycházející zpracované Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje. Významné jsou rovněž aktivity mikroregionů, obcí a podnikatelských subjektů, které se nejvíce projevují při realizaci projektu „Cyklostezka Bečva“, dále při rozvoji sítě cyklistických stezek v okolí Baťova kanálu a při realizaci některých investičních akcí ve významných centrech Zlínského kraje, jako např. vazba Otrokovice – Zlín, Uherský Ostroh – Hluk – Boršice, či Uherský Brod – Luhačovice.
Od Zlínského kraje v roce 2006 například získalo podporu sdružení „Baťův kanál“ v rámci „Podprogramu na podporu obnovy venkova“ ve výši 481.000,-. Podpora byla určena na zpracování podrobné studie cyklostezky podél Baťova kanálu (název projektu – „Cyklostezka podél Baťova kanálu – studie“), jejímž cílem bylo připravit realizaci cyklostezky pro programové období 2007 - 2013. Celková cena projektu byla 962 000,- Kč. Vlastní podíl ve výši 50% uznatelných nákladů byl uhrazen ze sdružených prostředků svazku obcí Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě.
V případě Zlínského kraje se ale většinu plánu podařilo zrealizovat díky financích z evropských a státních zdrojů. K tomu jistě i přispěl fakt, že ještě před první výzvou objížděl region osobně radní pro dopravu a upozorňoval starosty na to, aby se obce projekčně připravovaly. Tato „mise“ byla realizována 2 roky před první výzvou!!!
| 14.8.2010 | Křížem krážem Vysočinou na kole |
| 2.9.2010 | Konference Cyklistická doprava 2010 |
| 22.6.2010 | VELO-CITY Global 2010 |
| 10.6.2010 | V. Evropská konference o zelených stezkách/greenways |
| 22.4.2010 | Velká jarní cyklojízda. Ukaž, co uvezeš! |
| 21.4.2010 | Cyklokonference 2010 |
| 5.3.2010 | Jízdní kola ve městě - Elektrokola pro město |