Téma 4: Cyklistická infrastruktura

Téma 4.1: Právní a technické předpisy

Cyklisté jsou řidiči a účastníky provozu na pozemních komunikacích se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. Základní dokumenty vztahující se k cyklistické dopravě lze rozdělit do dvou skupin, a to na zákony, vyhlášky a vládní usnesení a na české státní normy (ČSN) a technické podmínky (TP). Tato kapitola se rovněž věnuje pozornost legislativním změnám v oblasti cyklistické infrastruktury.

Zákony, vyhlášky a vládní usnesení

• Zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
• Zákon č. 361/2000 Sb. „O provozu na pozemních komunikacích“, ve znění pozdějších předpisů, upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně vymezení ustanovení o jízdě na jízdním kole (§57), povinnost nošení cyklistické přilby do 18 let (§58), povinnost motoristů dávat znamení při předjíždění cyklistů  (§17) aj. Od 1. 7. 2006 platí nový zákon o silničním provozu 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb.
• Zákon č.56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy 341/2002 (Příloha č. 13 vymezuje technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla a ruční vozíky. 
• Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ustanovuje způsob svislého a vodorovného dopravního značení na cyklistických trasách a stezkách.
• Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky z roku 2004 - Česká republika se tímto vládním usnesením (č. 678,  ze dne 7. června 2004) přihlásila k podpoře cyklistiky. Všechny podrobnosti o tomto strategickém materiálu jsou dostupné na adrese: www.cyklostrategie.cz.
• V obecné rovině se musí vztáhnout na výstavbu cyklistických komunikací i stavební a vodní zákon, podle něhož orgány státní správy vydávají rozhodnutí. V případě stavebního zákona se k výstavbě cyklistických komunikací přistupuje stejně jako v případě jakékoliv jiné pozemní komunikace. V případě vodního zákona příručka upozorňuje na problémy s budováním cyklistických komunikací ve vztahu k tomuto zákonu. K cyklistické dopravě se rovněž vztahuje Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.

Normy a technické podmínky

K cyklistické dopravě mají vztah níže uvedené normy a technické podmínky:

• ČSN 73 6101 - Projektování silnic a dálnic
• ČSN 73 6102 - Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
• ČSN 73 6108 - Lesní dopravní síť
• ČSN 73 6109 - Projektování polních cest
• ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací
• ČSN73 6114 - Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování
• TP 65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích
• TP 77 - Navrhování vozovek pozemních komunikací
• TP 78 - Katalog vozovek pozemních komunikací
• TP 100 - Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích (kterými se ruší platnost původních TP 108 a TP 117)
• TP 103 - Navrhování obytných a pěších zón
• TP 131 - Zásady pro úpravy silnic včetně průtahů obcemi
• TP 132 - Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích
• TP 133 - Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích
• TP 179 - Navrhování komunikací pro cyklisty

Legislativní úpravy se současně neobejdou bez integrace jednotlivých prvků do technické literatury. Stejně, jako je třeba nastavit právní rámec problematiky, je nutný i rámec praktický. Jedná se o vhodnou aplikaci do technické literatury (ČSN 73 6110, TP 179 – Navrhovaní komunikací pro cyklisty, TP 65 a TP 133 - svislé a vodorovné dopravní značení) a samozřejmě uchopení ze strany úředníků, tvůrců dopravních koncepcí a v neposlední řadě samotných projektantů. Mnohá ustanovení totiž nebyla pochopena ani v současné platné normě ČSN 73 6110, kde jsou některé tyto principy již popsány a ponechány jim přesahy v podobě doporučení. Stále jsou však mnohé doporučené a orientační hodnoty brány jako dogmatické a technokratickým přístupem jsou pak výsledná řešení zbytečně komplikovaně nepřehledná až nesmyslná a pod vizí „vyšší bezpečnosti“ nakonec i nebezpečnější.

Příkladem může být používání orientačních kritérií pro způsob volby opatření pro cyklisty v závislosti na návrhové rychlosti a intenzitách motorových vozidel. Tento orientační graf je v současnosti užíván ve smyslu: „při intenzitě 19.999 vozidel a při rychlosti 50 km/hod ještě může být umístěn pruh pro cyklisty, avšak u 20.001 vozidel toto již nelze a cyklisté je třeba chránit v podobě stezky“ , což je mnohdy špatně a přesně v omezeném duchu a přístupu k tvorbě uličního prostoru, který mnohdy odpovídá prostředí, pro jehož charakter (a i např. při intenzitě 25 tis. vozidel) je nejvhodnější řešit integraci cyklistů právě pomocí cyklopruhů. Jedná se především o městské třídy, které mají současně funkci sběrných komunikací a tudíž jsou zde i tak vysoké intenzity. V současném Německu, odkud byl zmíněný graf v podstatě bez úprav do české normy převzat, se od tohoto upouští a i v komunikacích s intenzitami nad 30.000 vozidel jsou umisťovány pruhy pro cyklisty do hlavního dopravního prostoru, protože to zkrátka charakter a funkce prostoru vyžaduje a je to v důsledku pro všechny účastníky provozu nejbezpečnější a to i přes to, že se pásy pro cyklisty do přidruženého prostoru vejdou avšak nefungují (zdroj, Úřad městské části Berlin-Neuköln 2008, odbor dopravy).

V praktické aplikaci nám evidentně chybí zkušenosti ze sledování fungování jednotlivých opatření v praxi. Běžnou chybou totiž je - stavění svých osobních úsudků a teoretických úvah nad prakticky ověřené důkazy funkčnosti.

Proces legislativních změn v oblasti cyklistické infrastruktury

V roce 2008 byl vypracován metodický materiál „Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty“, který prohloubil poznatky o budování cyklistických stezek z normy ČSN 73 61 10 a z Technických podmínek 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. Daný materiál se stal i podkladem pro legislativní návrhy v oblasti cyklistické dopravy. Při Ministerstvu dopravy byla proto z pověření náměstka ministra dopravy Iva Vykydala vytvořena skupina pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy. Jejím cílem bylo připravit konkrétní návrh změny vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška 30/2001 Sb.“). Dalším cílem je připravit pracovní podklady pro návrh novelizace zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 361/2000 Sb.“). Skupina je složena ze zástupců Ministerstva dopravy a podřízených správních orgánů, Centra dopravního výzkumu, Policie České republiky, projektantů dopravních staveb a odborné veřejnosti.

Vyhláška 30/2001 Sb.

Na jaře 2010 proběhlo vnitroresortní a mezirezortní připomínkové řízení k návrhu změny vyhlášky č. 30/2001 Sb. Součástí tohoto návrhu je i několik „pro-cyklistických“ bodů, které jsou motivovány zvýšeným úsilím o lepší začlenění cyklistů do silničního provozu.

Jedná se o následující úpravy: Možnost nově a srozumitelně upravit provoz cyklistů na pozemní komunikaci v jednom směru jízdy odlišně od ostatního provozu, zavádí se nová dodatková tabulka „Povolený směr jízdy cyklistů“ (č. E 12c), která za použití odpovídajících směrových šipek vyznačuje možný směr jízdy cyklistů. Taková úprava umožní zejména přesunout provoz cyklistů z tzv. vnitřních jízdních pruhů do pravého jízdního pruhu, kde je jejich bezpečnost nesrovnatelně vyšší. Užití symbolu této dodatkové tabulky se předpokládá zejména v rámci dopravní značky č. IP 19 „Řadicí pruhy“ při řazení před křižovatkou, ale jinak může být tato dodatková tabulka užita i pro modifikaci významu jiných, např. příkazových dopravních značek.

Obr. 1 E 12c - Povolený směr jízdy cyklistů

Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů v provozu na pozemních komunikacích návrh nově zavádí „Návěst doporučeného odbočení cyklistů vlevo“ (č. IS l0e), která informuje cyklisty o možnosti využít k bezpečnému odbočení vlevo způsob příčného přejezdu nebo převedení jízdního kola přes pozemní komunikaci. Tato úprava si klade za cíl pomoci jednak zejména starším osobám, ale na druhé straně i například rodinám s dětmi na jízdních kolech bezpečně provádět odbočovací manévr vlevo, a to zejména na frekventovanějších křižovatkách či méně přehledných místech. Současně však budou na možnost takového způsobu odbočení cyklistů upozorněni i řidiči dalších vozidel.

Obr. 2 IS 10e - Návěst doporučeného způsobu odbočení cyklistů vlevo

S cílem zajistit cyklistům lepší orientaci při jízdě po značených cyklistických trasách je navrhováno zavedení nové dopravní značky „Konec cyklistické trasy“ (č. IS 21d). Návrh dále umožňuje v místech, kde vede společně více než jedna cyklotrasa, zobrazit číslo, případně jiné označení cyklistické trasy na jedné, společné dopravní značce (v současné době se v této situaci používá pro každou jednotlivou trasu samostatná směrová tabulka, což se jeví jako značně nepraktické).

Obr. 3 IS 21d - Konec cyklistické trasy + příklad umožnění kombinace čísla a loga cyklotrasy na společné dopravní značce

Zlepšení informovanosti cyklistů, že je jim dovolen vjezd a další jízda do jednosměrné pozemní komunikace v protisměru, je nově zaváděna dodatková tabulka „Vjezd cyklistů v protisměru povolen“ (č. E 12b), která bude umístěna pod dopravní značkou č. B 2 „Zákaz vjezdu všech vozidel“, a tak bude cyklista o takové možnosti vyrozuměn pomocí grafiky (text je méně přehledný, zatímco grafika je srozumitelnější pro všechny uživatele, především cizince).

Obr. 4 E 12b - Vjezd cyklistů v protisměru povolen

Navrhovaná změna také nově stanoví možnost vodorovného vyznačení přejezdu pro cyklisty přimknutého k přechodu pro chodce. Úpravu lze užít zejména tam, kde pozemní komunikaci dnes již kříží stezka pro chodce a cyklisty, a kde se z prostorových důvodů jeví jako neúčelné vyznačovat zvlášť přechod pro chodce a zvlášť přejezd pro cyklisty.

Obr. 5 V 8b - Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce

Další opatření je zavedení nově vyznačeného jízdního prostoru nazvaného „Piktogramový koridor pro cyklisty“ (vodorovná dopravní značka č. V 20). Tato novinka je inspirována obdobnými provedeními užívanými v zahraničí. Vyznačuje základní prostor a směr jízdy cyklistů a řidiče motorových vozidel upozorňuje, že se nachází na pozemní komunikaci se zvýšeným provozem cyklistů. Jeho užití však nezakládá cyklistům žádná zvláštní práva ve vztahu k řidičům motorových vozidel, ani ve vztahu k chodcům, kteří se na komunikaci mohou nacházet. Cílem užití piktogramového koridoru je vhodně napomoci vnímání společného dopravního prostoru cyklisty a ostatními, především motorizovanými účastníky provozu: jednotliví uživatelé o sobě vzájemně lépe vědí a chovají se předvídatelněji = sdílení dopravního prostoru. Toto vodorovné dopravní značení, složené z piktogramu cyklisty a směrového znaku, vhodně podkresluje doporučený bezpečný a plynulý průjezd cyklistů danou komunikací, při zachování dostatečných bezpečnostních odstupů.

Toto dopravní opatření velmi efektivně hospodaří s prostorem komunikace a může být provedeno tam, kde kvůli nedostatečné šířce není možné provedení samostatného vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty (resp. pro jízdní kola).

Obr. 6 V 20 - Piktogramový koridor pro cyklisty

Zákon 361/2000 Sb.
Návrh novelizace zákona č. 361/2000 Sb. se zatím zaměřil na doplnění základních pojmů uvedených v § 2 zákona č. 361/2000 Sb. o definice nových dopravních prostorů pro cyklisty (víceúčelový pruh pro cyklisty, piktogramový koridor pro cyklisty), resp. na definice stávajících prostorů pro cyklisty, které nejsou ve vymezení základních pojmů obsaženy (např. stezka pro cyklisty). Obsahem jednání bylo především precizování těchto definic a identifikace těch ustanovení zákona, jež v souvislosti s tím budou dotčena. Na to naváže vymezení jednotlivých pravidel pro vzájemné vztahy mezi cyklisty a ostatními účastníky silničního provozu, ale i otázky k vozíkům, nákladním kolům a elektrokolům.

Ke stažení:

(1) Norma ČSN 73 61 10 a cyklistika (výňatek normy zaměřený na cykl. dop.)
(2) Bartoš, L. (EDIP, s.r.o.): TP179 - „Navrhování komunikací pro cyklisty“

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE