česky  |  english

Téma 6: Správa dat

Téma 6.1: Využití geoinformačních technologií v cyklistické dopravě


Jedním z nejdůležitějších mezníků ve snaze o dosažení maximální informovanosti o cyklistické dopravě jak pracovníků státní správy a samosprávy, tak občanů je bezesporu rozšíření internetu a s ním spojených webových technologií a geografických informačních systémů (GIS).

Ačkoli se může na první pohled zdát, že je situace v oblasti kvantity a kvality digitálních cyklodat vyhovující, opak je pravdou. Současnou bariéru ve sdílení informací o cyklistické infrastruktuře již tedy často nepředstavuje nedostatek nebo nedostupnost geoinformačních technologií (GIS, GPS, mapové servery apod.), ale lze ji spatřovat především v nejednotnosti, neaktuálnosti nebo neexistenci informací o cyklistické infrastruktuře.

Jako příklady přetrvávajících nejasností je možné uvést: nejednoznačné a z pohledu „uživatele“ nelogické značení, kdy se hlavní a významné cyklotrasy značí čtyřmístným kódem, naopak některé úseky nevýznamných tras mají trojmístné nebo i dvojmístné číslování. Je to dáno „historickým vývojem“ a časem, který uběhl mezi původním vytyčením přibližného průběhu cyklotras a jejich následnou realizací.

61a-gis1
Obr. 1: příklad geometrické chyby, kdy stejná trasa (žlutá) má na hranici krajů odlišný průběh.  


Popisné (atributové) informace jsou taktéž rozdílné. Jeden kraj sbírá údaje velmi podrobně, jinde je jich velmi málo, což činí mapovací práce neefektivní vzhledem k vynaloženému úsilí. Liší se též datové formáty a zejména databázová struktura.

Proto vytvořilo CDV, ve spolupráci s Nadací Partnerství a PřF UP, metodickou příručku „Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR“, která obsahuje přehled využití geoinformačních technologií v dopravě, a to jak v procesu přípravy mapování a samotného sběru dat, tak i při kancelářském zpracování a vizualizaci dat (CDV, 2008).

Od roku 2006, kdy byla JGD poprvé aplikována na území Plzeňského kraje, využilo tento postup několik dalších krajů ČR, čímž se postupně zlepšuje stav atributové nehomogenity sbíraných dat o cyklistické infrastruktuře.

Přestože se provádí mapování v jednotlivých krajích, stále nastávají situace, kdy cyklotrasy na hranicích krajů na sebe „nenavazují“, tj. nejsou v GIS (a tedy ani v terénu) spojité. Tento problém již nelze vyřešit na krajské úrovni, ale na úrovni celostátní.

61a-gis2
Obr. 2: příklad nesouladu číselného značení cyklotrasy na hranici krajů (šedá), kdy trojciferné označení (hnědá) přechází na dvouciferné (žlutá), tj. v původním významu trasa vyššího řádu.  


Dalším krokem k podpoře a následnému udržení jednotného průběhu cyklokomunikací a doprovodné infrastruktury by mělo být vytvoření společného informačního a mapového portálu pro celou ČR, na kterém by bylo jednotlivým poskytovatelům a správcům dat (zejména krajům) umožněno kontrolovat průběh za hranicemi jimi spravovaných oblastí a koordinovat další práce se sousedními regiony.

61a-gis3
Obr. 3: průběh hlavních cyklotras byl odvozen podle číselného značení, kdy trasám nejvyšší úrovně odpovídá označení jednociferné. Vzhledem k odlišnému uplatňování tohoto systému při evidenci v jednotlivých krajích se na obrázku nenacházejí některé významné cyklotrasy, které mají pouze slovní označení.  


Centrum dopravního výzkumu právě k tomuto účelu vyvinulo nový vektorově orientovaný mapový server (VectorMap), který je technologicky zaměřen na práci se základními geometrickými prvky a umožňuje např. přímé on-line editování průběhu cyklokomunikací. Společný portál cyklotras ČR s vektorovým mapovým serverem, který umožní on-line spolupráci mezi kraji, ale i dotčenými ministerstvy, by měl být další fází sjednocení průběhu cykloturistické sítě na území ČR.

Ke stažení:

(1) Bilová, M. (CDV) a kol. Metodika - Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury České republiky
(2) CDV: www.vectormap.cz