Téma 6: Správa dat

Téma 6.2: Statistické údaje, monitoring

Podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce
Využití nově postavených cyklistických komunikací a užívání cyklistických přileb
Sociologický výzkum dopravního chování (Plzeň)
Pasport cyklistických komunikací

Podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce

Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů dopravy na přepravní práci a vlivu délky vykonané cesty u pravidelných cest do zaměstnání a do školy na volbu dopravního prostředku se podařilo výhodně zpracovat z podkladů Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podíl jednotlivých druhů dopravy na této dojížďce byl vyhodnocen v rámci jednotlivých kategorií měst a obcí. U vyhodnocení vlivu délky cesty na volbu dopravního prostředku byl počet cest vykonaných jednotlivými druhy dopravy rozdělen podle délky trvání těchto cest do 4 časových intervalů. Tyto cesty pak byly u jednotlivých druhů dopravy přepočítány na délku jednotlivých cest (uváděnou v km) podle typické cestovní rychlosti pro jednotlivé druhy dopravy. Ze všech výsledků uveďme například, že největší podíl cyklistů dojíždějících do práce má město Uničov se 41,7% (týká se měst nad 5000 obyvatel). Absolutně nejvyšší podíl všech cyklistů pak má obec Labské Chrčice s 62,5%.

Data jsou získána z projektu VaV „CYCLE21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“

Projekt je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 Ministerstva dopravy České republiky (č. 1F43E/045/210). Projekt byl realizován CDV, UK COŽP a ČVUT FD.

Graf: Čarský, J. (ČVUT FD), podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce (cesty do zaměstnání, obce nad 10 000 obyv.)

Ke stažení:

(1) Čarský, J. (ČVUT FD): Podrobný článek k dané problematice
(2) Kompletní verze Výzkumné zprávy (2007, CDV a ČVUT FD)
(3) TOP 10 měst s největším podílem cyklistické dopryv v jednotlivých krajích

Využití vybraných nově postavených cyklistických komunikací a užívání cyklistických přileb

Pokud chceme modelovat rozvoj cyklistické infrastruktury, je nutné zhodnotit využitelnost realizovaných cyklistických komunikací a prokázat jejich prospěšnost. Jedním z kroků je pořízení dnes většinou stále chybějících statistických údajů o cyklistické dopravě, které se budou dále pravidelně monitorovat a aktualizovat. Proto byl proveden rozbor využitelnosti a prospěšnosti vybraných nově postavených cyklistických komunikací, jež byl založen na zjištění intenzit cyklistické dopravy na 20 vybraných cyklistických komunikacích v typickém pracovním dni a v typickém rekreačním dni. Součástí získaných dat jsou také informace o používání cyklistických přileb v posuzovaných lokalitách.

Data jsou získána z projektu VaV „CYCLE21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“
Projekt je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 Ministerstva dopravy České republiky (č. 1F43E/045/210). Projekt byl realizován CDV, UK COŽP a ČVUT FD.

Ke stažení:

(1) Čarský, J. (ČVUT FD): Podrobný článek k dané problematice
(2) Kompletní verze Výzkumné zprávy (2007,  ČVUT FD)

Další související články z jiných výzkumných úkolů k intenzitám cyklistům:

(3) Martolos, J. (EDIP s.r.o.): Variace intenzit cyklistické dopravy
(4) Rozsypal,V (EDIP s.r.o.): Intenzity cyklistické dopravy v závislosti na velkém průmysl. podniku

Sociologický výzkum dopravního chování (Plzeň)

Těžištěm této studie se staly výsledky výzkumu dopravního chování, které byly získané sociologickým šetřením ve dvou vybraných rezidenčních lokalitách města Plzně. Byly zpracovány popisné statistiky výběrového souboru a výskyt proměnných souvisejících s dostupností jednotlivých dopravních alternativ (vlastnictví kola, řidičského průkazu, automobilu, předplatné na hromadnou dopravu atd.). Dále byly zpracovány údaje o počtu cest konaných za jednotlivými účely a podílu dopravních prostředků – nejen cyklistiky – na těchto cestách. V dotazníku byly použity dva odlišné způsoby měření pravidelných cest: přímá odpověď na otázku, jaký je nejčastěji využívaný dopravní prostředek na pravidelné cesty, a experimentálně získané údaje o cestách v jeden zvolený všední den. Údaje získané alternativními způsoby byly porovnány. Model vysvětlující volbu dopravního prostředku byl v této fázi založen pouze na souhrnných údajích o nejčastěji využívaných dopravních prostředcích. Efekt vysvětlujících faktorů byl testován pomocí statistiky chi-kvadrátu, t-testů, lineární a logistické regrese.

Data jsou získána z projektu VaV „CYCLE21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“. Projekt je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 Ministerstva dopravy České republiky (č. 1F43E/045/210). Projekt byl realizován CDV, UK COŽP a ČVUT FD.

Ke stažení:

(1) Braun-Kohlová, H. (UK COŽP Praha):  Podrobný článek k dané problematice
(2) Podrobná zpráva „Sociologický výzkum dopravního chování (Plzeň)“

Pasport cyklistických komunikací 

K 1.1. 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek, z čehož 221 km jsou stezky vybudované v roce 2009. Oproti roku 2008 činí tedy navýšení více jak 16 %.

Jak lze vidět v tabulce č.1 (viz. soubor ke stažení), nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci ČR nachází na území hlavního města Praha (168 km) a také ve Zlínském kraji (166 km). Po těchto dvou následuje kraj Olomoucký s délkou 158 km, kraj Moravskoslezský (148 km), Pardubický kraj (144 km), kraj Středočeský (137 km), Královéhradecký (129 km) a kraj Jihomoravský se 128 km, který jako poslední má celkovou délku cyklostezek ještě nad 100 km.

Co se týče počtu kilometrů nově vybodovaných cyklostezek v rámci jednotlivých krajů, nejvyšších hodnot dosahuje zcela jednoznačně Zlínský kraj, kde bylo vybudováno 52,9 km nových komunikací (nejvíce na cyklostezce podél Baťova kanálu a cyklostezce Bečva). Jinak řečeno: z celkové délky cyklostezek realizovaných v ČR v roce 2009 bylo 23,9 % realizováno právě v tomto kraji, tedy téměř čtvrtina. Na druhém místě lze uvést kraj Olomoucký se 27,3 km nových komunikací (12,3% v rámci ČR za rok 2009), po němž následují další 3 kraje s velice podobnými hodnotami: Pardubický 20,6 km (9,3% v rámci ČR za rok 2009) – zde dominují především cyklostezky budované v regionu ORLICKO-TŘEBOVSKO, dále Plzeňský 19,7 km (8,9% v rámci ČR za rok 2009) a Karlovarský 19,2 km (8,7% v rámci ČR za rok 2009). Nad hranici 15 km se dostal také kraj Vysočina se 17,4 km (7,9% v rámci ČR za rok 2009), a to zejména díky realizaci části projektu „STEZKA PŘÁTELSTVÍ“ Jihlava - Třebíč – Raabs. 

Ke stažení:

Pasport cyklostezek 2009 - zpráva k dané problematice

Sčítání cyklistů 2009 - 05/2010 - výsledky naměřené Partnerství, o.p.s.

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE